franzkafka.webgarden.cz

Myslíte, že Franz Kafka žil pouze v Praze, zajímala ho jen práce a psaní? Zkuste jít se mnou proti času a uvidíte, že ho bavilo cestování, aeroplány, vegetariánství a zdravý životní styl.

Luzern

Po rychlé exkurzi Curychem pokračujeme do Luzernu. Hotel Rebstock. První hostinské zařízení, jehož majitelé jsou si vědomi, že u nich Kafka bydlel. A nejen to, dokonce mají o jeho pobytu podrobné informace. Na naše předběžné korespondenční otázky reagovali nadšeně: „Určitě přijeďte, můžete u nás zůstat, jak dlouho budete chtít“. Claudia a Christian hotel vlastní přes třicet let. Role mají dokonale rozdělené. Claudia je k nezastavení, od rána servíruje hostům velmi žlutá vajíčka a obří vánočku, kterou nemáme snad ani v Čechách. Přes den pobíhá kolem recepce, vítá hosty, občas nakoukne do hotelové restaurace a mezitím dosype zelená jablka, což je místní upomínka na Kafku. Spisovatel, zvyklý na zdravou stravu, si zde totiž do deníku poznamenal „... Rád bych si dal k večeři ovoce.“

Franz Kafka, Deníky z cest

 

„Mapky, na nichž je jméno inzerovaného místa, byť bylo sebemenší, označeno větším kruhem než Berlín a Řím. Švýcaři vědí, jak zacházet s cizinci. Reklamy na místa jako na zboží. Podle průvodce jsme zvolili „Hotel Rebstock“. „

Franz Kafka, Deníky z cest, deník Maxe Broda

 

„Luzern

Odjezd cca ce 3 hod. do Luzernu kolem jezera. Prázdné, temné, kopcovité, lesnaté břehy Zugského jezera s mnoha zátokami. Americký vzhled. Odpor proti tomu, aby se navštívené země srovnávaly ještě s nepoznanými. Velká panorámata na nádraží v Luzernu. Napravo od nádraží skiting rink. Vstupujeme mezi sluhy a voláme Rebstock. Je hotel mezi hotely jako sluha mezi sluhy?“

Franz Kafka, Deníky z cest, srpen 1911, deník Franze Kafky

 

Christian, zámecký pán hřmotné postavy námořníka, který zakotvil a je tomu rád, má pro nás připraveny staré účtenky, fotografie hotelu, rešerše o jeho historii. Zažíváme badatelský sen.

Historie hotelu sahá až do 16. století, kdy byl dům součástí klášterního komplexu. Vyrábělo se tu víno (Rebstock – vinná větvička), v patře nocovali obchodníci a návštěvníci poutí. V Kafkově době patřil hotel do střední kategorie, měl příjemnou zahradní restauraci, promenádu a kasino na dosah. Výborná kvalita za dobrou cenu, jak stojí v baedeckru z roku 1911, který mimo jiné nacházíme v místním muzeu dopravy. Průvodce obsahuje podrobný popis i těch nejmenších vesnic; Lonely Planet je proti tomu strohé čtení. Dovídáme se, kudy vedly doporučené turistické trasy a jak často jezdila lanovka na nedalekou horu Rigi Kulm. V muzeu získáváme dokonce kopii lístku na lanovku ze dne, kdy jí jeli Kafka a Brod. V městské knihovně si prohlížíme noviny Zuricher Zeitung z roku 1911, ty si jistě nezapomněli přečíst.

Poslední zastávka patří honosnému kasinu na promenádě. Oba přátelé navštívili tenhle svět naleštěných lakýrek a značkových obleků, aby si aspoň na chvíli zkusili štěstí v ruletě. Když se ptáme na historii herny, příliš nadšení nebudíme, nějaký Kafka tu nad zářivou řadou automatů nikoho nezajímá. Naštěstí druhý den volá manažerka kasina: má pro nás vytoužené archivní snímky.

 

„Kdo míří domů, je zadržen cinkajícími penězi. Rozpomeneme se na to, co jsme po celou dobu měli v povědomí – že se v Luzernu hraje. Zaplatíme 1 frank entrée a vejdeme do místnosti, která je ve směru ode dveří uprostřed prázdná, zatímco po obou stranách stojí dlouhé skupiny lidí.“

 Franz Kafka, Deníky z cest, deník Maxe Broda