franzkafka.webgarden.cz

Myslíte, že Franz Kafka žil pouze v Praze, zajímala ho jen práce a psaní? Zkuste jít se mnou proti času a uvidíte, že ho bavilo cestování, aeroplány, vegetariánství a zdravý životní styl.

Liběchov

Liběchov

Pražská 21

Nyní i dříve: obytný dům

1902


Do téhle vesnice vpadneme jedinou možnou cestou, která vede od Prahy. Rychlá silnice proráží mezi domky. Podrobnější informace o Kafkově letním pobytu nacházíme v dopisu spolužákovi z gymnázia Oskaru Pollakovi z roku 1902. Kafka se rozepsal o vyhlídce z vinice a o domečku, který má na léto pronajatý a který vypadá „skoro jako z pohádky“:


Právě naproti vinohradu u cesty hluboko v údolí stojí domek, první a poslední ve vsi. Žádná sláva to není...Pravděpodobně jsem kromě majitele jediný, kdo ho má rád a spřádá o něm sny. Je malý a nízký. A ani starý není...Všechno souměrné, jako by to vypadlo z učebnice ...A přede dveřmi stojí bytelná kamenná lavice, ta snad bude stará. A když jdou jednou kolem tři tovaryši s holemi v rukou a s příliš lehkým uzlíkem na zádech a sednou si tam, aby si odpočinuli, a setřou z čela pot....všechno to seshora dobře vidím -, je to jako milá, stará a tichá německá pohádka.“ (FK, Dopisy přátelům, str. 18)

Jenže kde takový domeček teď mezi těmi všemi jinými hledat? První cesta vede do místního hostince. Klasická zájezdní hospoda při cestě, s velkým sálem na tancovačky a bezedným vinným sklípkem. Mělník je nadosah.


Na stěnách je několik starých fotografií Liběchova. „Nevíte, odkud jsou?“ ptáme se mladíka, který vypadá jako inventář hostince. „To je přece od Jogurta.“ Přes různé pátrací telefonáty zjistíme, že tajemný Jogurt je vlastně chemik z nedaleké mlékárny a zároveň místní kronikář. Rozloží před námi své království pečlivých šanonů a zřejmě bude muset založit další, poté, co mu řekneme, že tu pobýval Kafka.


Šplháme podél křížové cesty, kterou kronikář jen tak mimochodem sám opravil. Uctivý kostel na vrchu bohužel je celý zatlučený, vypadá to, že sem se asi nedostaneme, ale pohotový Jogurt má přeci klíče. Uvnitř býval sklad filmových archivů a pak už jen prázdný tichý prostor, kde se lze schovat před deštěm nebo si udělat půlnoční večírek těsně vedle krypty místních sedláků Vaitů. Trošku morbidní záliba.


Pokračujeme v cestě, nahoru dolů, podél viničních zdí a hledáme, kde mohl mít Kafka ten famózní výhled z vinic. Všechno už je dávno pozměněné, zarostlé, těžko si představit, odkud přesně se díval.


Další záhadou je, o který z domků se vlastně jedná, v Kafkově textu je totiž řečeno první dům ve vesnici, ale co je pro něj vesnice? Velký Liběchov, nebo vesnička těsně před ním, zvaná Malý Liběchov. Scházíme dolů do údolí, první domek je dvoupatrová budova, žádná kamenná lavice už tam není. Jen prostý domek, který přesně odpovídá tomu, co Kafka píše v dopisu Oskaru Pollakovi.