franzkafka.webgarden.cz

Myslíte, že Franz Kafka žil pouze v Praze, zajímala ho jen práce a psaní? Zkuste jít se mnou proti času a uvidíte, že ho bavilo cestování, aeroplány, vegetariánství a zdravý životní styl.

Kafka a Třešť

Třešť

Malé náměstí 131/9

Nyní i dříve: obytný dům

1907


Vzpomenout si na strýce Siegfrieda, ke kterému jezdil, není vůbec těžké. Byly to slunečné dny, kdy mohl dělat ty nejobyčejnější věci, které se jinak zdají nemožné. Strýc byl vyhlášeným lékařem v tomhle městě, kde hranice mezi městem a vesnicí nejsou k rozeznání. Kafka svůj blažený život popsal Maxovi:


Zatím smím až do 25. srpna žít zde. Jezdím hodně na motocyklu, hodně se koupu, dlouho lehávám nahý v trávě u rybníka, až do půlnoci pobývám s jednou protivně zamilovanou dívkou v parku, už jsem obracel na louce sena, stavěl kolotoč, po bouři pomáhal stromům, pásl krávy a kozy a hnal je večer domů, hrál hodně kulečník, podnikal dlouhé procházky, vypil spoustu piva a také jsem už byl v templu.“ (FK, dopisy přátelům str. 64 – 65)


Třešť, to jsou malé krátké ulice, krotce se pohlcují navzájem. A v čele toho všeho je strýcův dům, schovaný ve stínu kostela. Kolem je opravdu Malé náměstí, spíš takový plácek na hraní. Byla by škoda jen zůstávat uvnitř domu, člověk vykročí pár kroků a už je v zámeckém parku. Pokorné cesty, na kterých je vidět každou snoubeneckou dvojici, jak kráčí rozvážným krokem k sošce se sepjatýma rukama. Snad se modlí za ty náhodné letní páry. A potom, dál za parkem, volská oka rybníků, je jich pět vedle sebe, rozdělené jen velmi úzkou hrází. Na břehu se nedá dost dobře provalovat, jsou to srázy a houštiny, leda tak na chvíli usednout na hrázi rybníka, setřást ze sebe oblečení, chytit se rozhoupaného provazu a rozkošnicky skočit. Nad parkem se krajina mění ve starý dobrý les, stromořadí vysázená v přísných liniích těsně za sebou. Tohle byla původní cesta, kterou se přicházelo do Třešti. Snášela pocestného dolů z lesů do hobitího města.


A mezi tím vším letní setkání s Hedwig Weiler, mladou dívkou, která byla v Třešti na prázdninách. Po příjezdu do Prahy jí napsal hladový dopis:


A co já teď? Jak mám držet pohromadě. Jsem také v Třešti, vždyť s Tebou jdu po náměstí, kdosi se do mě zamiluje, dostanu ještě tento dopis, čtu ho, rozumím mu stěží, teď se musím rozloučit, držím Tvou ruku, utíkám pryč a mizím směrem k mostu. Ó prosím, to stačí.“ (FK, dopisy přátelům str. 69)


Kafka si s Hedwig dopisoval ještě pár týdnů. Oba snili o zářivé budoucnosti, on kdesi v dálce, třeba v ústředí firmy Generali, kde začal pracovat, a ona třeba v Praze, jako pilná domácí učitelka. Nakonec ze všech plánů sešlo a první láska zmizela stejně rychle jako jedno léto roku 1907.